pátek 16. ledna 2015

post nr.7

Kamarádství, nebo spíš vzájemná sympatie a antipatie, je pro mě jedna z nejzáhadnějších věcí. Podle čeho si člověk vybírá své kamarády? A jak je možné, že nám někdo hned na první pohled padne do oka a někdo je nám neprodleně po prvním kontaktu neskutečně protivný? To je pro mě skutečná záhada...
Také se ovšem může stát, že člověk, nám od přírody nesympatický, se v průběhu času může stát naším nejlepším přítelem a naopak člověk, se kterým jsme prožili jedno z nejlepších období našeho dosavadního života, se nám během pár dnů (ano i za tak krátkou dobu) může zprotivit natolik, že už s ním nemáme chuť trávit ani vteřinu. Proč?
Osobně mám poslední dobou zkušenost spíše s tím druhým případem. V mém případě je to s největší pravděpodobností způsobené tím, že jsem ve věku, kdy moji kamarádi a vrstevníci neustále poznávají nové lidi, vyvíjejí se a mění. Mění své názory, postoje, záliby... A stejně to dělám i já. To ale v žádném případě nezmírňuje moji lítost nad ztrátou člověka, který byl pro mě ještě před nedávnou dobou jeden z nejbližších. Když o tom tak přemýšlím, mám vlastně pocit, že ztratit člověka touhle cestou, je možná ještě horší než ho ztratit fyzicky. To bych alespoň měla spoustu krásných vzpomínek, na které bych mohla vzpomínat. Ty mám teď sice také, ale začínají mi je čím dál, tím víc kazit ty špatné vzpomínky z nedávné minulosti, které už teď z velké většiny začínají zakrývat ty skvělé.
Těžko říct, jaké je správné řešení tohohle problému a je dost možné, že ani žádné správné řešení není. V mém případě asi nezbývá, než čekat, jestli se někdy v budoucnosti naše přátelství obnoví, nebo jestli se všemi promlčenými neshodami už navždy skončí...

Friendship or rather sympathy or antipathy is for me one of the most mysterious thing. According to what people choose their friends? Why is someone likeable for us and somebody else is for us disagreeable from the very first moment. That is huge mysterious for me...
It can also happen that a person who used to be really unlovable for us can turn to our best friend. Or the person with whom we spent one of the best part of our life can turn to worst person i our life in just a few days. Why?
I have more experiences with the second case. In my case it is probably because I am in this age when all my friends are changing a lot.They are meeteng new people They are changing their opinions, attitudes, hobbys,... And so do I. But that really do not mitigate my regret of losing one of my best friends. If I think about it maybe is this way of losing a friend worse than losing him physically. I could have lot of really good experiences with him. But know? I still have them but they are overshadowed with the bad ones from the near past.
It is hard to say what is the right solution of this problem and it is possible that there is no right solution. I think I will have to wait if we can come back together in the future or if is our friendship lost forever...


*dorothy*